O BYLINÁCH - HERBÁŘEK

FIT S BYLINKAMI

Očista organismu, zejména jarní a podzimní, nás nejenže zbaví únavy, zbaví toxinů, dodá novou enegrii, posílí imunitu, ale zlepší a projasní nám pleť a dokonce i zbaví nejakého přebytečného kilogramu.

U kuřáků by měla být detoxikace častější a pravidelná, už jen z jediného důvodu - 1 cigareta "obohatí" tělo až o 4000 jedovatých látek!!! Pravidelnou očistou pomůžeme tělu, aby se s některými jedy lépe vypořádalo.

KOPŘIVA DVOUDOMÁ

Snad každému je známá kopřiva. Na dotek pálí, zahrádkáři ji proklínají jako nepříjemný plevel. Ale buďme  vděční, že nám tady roste, protože kopřiva dvoudomá se nám za naši nelásku k ní odvděčuje svými blahodárnými léčivými účinky. Jsou to první jarní vitamíny, navíc skvěle čistí krev = léčí kožní problémy, např. akné, lupénku, nečistou pleť, ředí krev = zlepšuje krevní oběh, nejlépe ze všech rostlin podporuje tvorbu červených krvinek = léčí chudokrevnost, změkčuje stolici, posiluje střevní peristaltiku = pomáhá s obstipací (zácpa), podporuje tvorbu mateřského mléka a zlepšuje jeho kvalitu = prospívá tím nejen mamince, ale i děťátku. Rovněž čistí játra. Kopřiva je močopudná, odvodňuje tělo, vylučuje z těla kyselinu močovou =  pomáhá při revmatismu, dně.

Kopřiva obsauje velké množstí minerálních látek, vit. A, C a železo.

U kopřivy nečekáme až pokvete. Pokladem pro nás jsou mladé lístečky, které trháme celoročně - jak se objeví. Nejlepší doba pro sběr je v podvečer po slunném dni.

Čerstvé mladé lístečky můžeme nakrájet do různých salátů - salát tak obohatíme o trojnásobné množství vit. C. Z mladé kopřivy lze uvařit  špenát (+ medvědí česnek).

Vlasy kopřivu milují, protože silný kopřivový odvar posiluje jejich růst a dodá jim hebkost (mytí + masírování pokožky).

Vidíte-li na obalu některých potravin "E140" zůstaňte v klidu a pozdravte kopřivu - byl použitý její chlorofyl.

PAMPELIŠKA - SMETANKA LÉKAŘSKÁ

 

Po kopřivě se nemůžu nezmínit o pampelišce. Ta nám rovněž hlásí příchod jara. Svět je překrásný, když rozkvetou celé koberce pampelišek.

Stejnou krásu, ne-li větší, skrývá pampeliška uvnitř sebe. Její vnitřní síla a účinky na naše zdraví jsou značné. Našemu zdraví je prospěšná celá rostlina - květ, listy i kořen. 

Její mladé lístečky můžeme nakrájet stejně jako lístky kopřivy do jarních salátů - jsou velkým zdrojem vitamínů, minerálů, zahání jarní únavu. Obsahují draslík - jsou silně močopudné, snižují retenci (zadržování) tekutin.

Hořká chuť napovídá, že je pampeliška velice vhodná k podpoře trávení - stimuluje tvorbu a uvolňování žluče, pomáhá v prevenci tvorby žlučových kamenů.

Kořen pampelišky je lehce nasládlý. Posiluje činnost jater, ledvin a střev, takže  je vhodný k detotoxikaci. Pomáhá při léčení zánětu jater, žloutenky, je nedrastickým prostředkem proti zácpě a nadýmání, zvyšuje schopnost organismu vstřebávat železo, podporuje růst červených krvinek a krvetvorbu, zároveň silně čistí krev, podporuje krevní oběh, činnost srdce, snižuje krevní tlak. U žen obnovuje zdravou hormonální rovnováhu - pomáhá upravit endometriózu a bolesti prsou při menstruaci. Zlepšuje činnost slinivky - je vhodná pro diabetiky.

Svou roli sehraje pampeliška patrně i při léčbě nádorů. V Japonsku a Číně se výtažky z pampelišky používají  v prevenci i léčbě rakoviny prsu.

Při širokém spektru účinnosti je pampeliška neškodná i v graviditě, při kojení či dlouhodobém užívání. Pojídat či pít pampelišku v extrémních dávkách se nedoporučuje - účinek se nezvýší a můžete si přivodit žaludeční nevolnost, průjem nebo kožní vyrážku. 

Pokud se s pampeliškou potýkáte na zahradě jako s plevelem, asi ji nemáte moc v lásce. Ale berte to tak, že vám na zahradě vyrostla zelená lékárna. 

HOŘEC ŽLUTÝ

Tato bylina je původem z Alp, ale roste i u nás na horských loukách a pastvinách. V lidovém léčitelství je známý jako encián, postřelenec, žlučník.

Pro svůj značný obsah hořčin, minerálů a dalších účinných látek se používá ke zlepšení trávení - podporuje činnost jater, žlučníku a slinivky, vylučování žluče a slin, zvyšuje tvorbu trávicích enzymů, pomáhá při nadýmání, posiluje činnost centrální nervové soustavy, zlepšuje krvetvorbu, pomáhá při silném nachlazení a chřipce, snižuje horečku, pomáhá od svalových bolestí, uklidňuje rozbouřený žaludek a křeče.

Těhotné a kojící matky by neměly hořec užívat - hořkost přechází do matřského mléka ( zhořkne ).

Rovněž není vhodný pro lidi s vysokým krevním tlakem.

Ani u hořce není vhodné užívání v extrémních dávkách - vyvolává bolesti hlavy, nevolnost či zvracení.

Výjimečně můžeme vidět hořec na zahrádce jako okrasnou rostlinu. Častěji ho ale můžeme obdivovat při horských túrách. Potěšme se pohledem na něj a nechme ho v klidu růst a kvést - je zákonem chráněný.

PUŠKVOREC OBECNÝ

Lidový název též puškorec, šišvorec, nejedlík, prsní kořen.

Tato vzácná rostlina se k nám dostala z Indie a Číny. Uměle vysazená roste v bahnitých oblastech, ve stojatých vodách. 

K léčebným účelům se používají oddenky kořene puškvorce v sušeném stavu. Čerstvé můžou vyvolat zvracení. Dlouhodobé užívání puškvorce není vhodné, po třech týdnech užívání je potřebná přestávka - rovněž tři týdny. Usušené oddenky používáme cca rok, po této době i při dobrém uskladnění prudce klesá jejich kvalita a účinnost, nejsou k užívání vhodné.

Puškvorec je silně aromatický, obsahuje silici, kafr, hořčiny, třísloviny, cholin, vitamin C a další účinné látky. Je to bylina se širokým záběrem účinků. Pomáhá při zažívacích potížích, špatným trávením počínaje, přes překyselení žaludku, žaludeční křeče, střevní katar, infekční průjem, nadýmání, střevní koliku po žaludeční a dvanácterníkové vředy. Účinkuje na kožní a dechové alergie - ekzémy, astma. Pozitivní účinky má při revmatismu a dně. Snižuje hladinu krevního cukru. Je velmi vhodný k detoxikaci.

Puškvorec = náš ženšen. Přestože je účinný v tolika oblastech našeho zdraví, nepleňme ho. U nás je ohroženou rostlinou.

BŘÍZA BĚLOKORÁ

Již koncem 19.století byla u břízy potvrzená její hlavní vlastnost - značná močopudnost. Její zásluhou je bříza prvotřídním lékem na všechny nemoci ledvin a močového ústrojí, rozpouští a vyloučí z lidského těla velké množství solí, tím ho pročistí, vydrenážuje a připraví pro další léčbu.

Je vysoce prospěšná při arterioskleróze a celulitě. Její působení je podpořeno značným podílem vitaminu C.

Tím, že odvodňuje, vyplavuje z těla množství biologických zplodin, je vysoce účinná při revmatických onemocněních, dně, onemocněních srdce a kloubů. Přitom nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky, takže ji bez obav můžeme užívat dlouhodobě.

Vedle silných detoxikačních účinků ještě navíc stimuluje jaterní funkce i činnost slinivky a je hodně nápomocná při hubnutí.

Bříza bělokorá má i vnější uplatnění - čistí a dezinfikuje vlasovou pokožku, odstraňuje mastnotu a zastavuje tvorbu lupů, zvyšuje pružnost vlasů a podporuje jejich růst.

Ve středověku nazývali břízu stromem moudrosti. Buďme i my moudří a užívejme břízu - pro zdraví i krásu.

 
ČEKANKA OBECNÁ

Obecně známá bylina, mající hodně lidových názvů. Snad nejčastěji používaný název je cikorka.

Je to běžně se vyskytující plevel, který má v lidovém léčitelství široké využití. Používá se celá rostlina, každá její část, ale nejúčinnější je kořen čekanky. Čerstvé mladé lístečky, přestože jsou hořké, můžeme přidávat do salátů. Ve starém Egyptě se konzumovala v syrovém stavu - pro její čistící účinky a protože dodávala krásu a úspěch...V Evropě se po 1.světové válce konzumoval čekankový kořen jako náhražka kávy. Známá cikorka. Dnes je kořen čekanky v kávovinových směsích ( Melta ) i v dia potravinách.

Čekanka obsahuje inulin, cholin, hořčiny, třísloviny, minerální a další zdraví prospěšné látky, které léčitelství odpradávna využívá. Používá se na nemoci jater, žlučníku, k tišení bolesti při žlučových a ledvinových kamench. Je mírně močopudná a projímavá, vyplavuje z těla žluč. Uleví při bolestech kloubů, čistí krev, pomáhá při kožních problémech. 

Podporuje tvorbu mateřského mléka.

Vlasy mají čekanku rovněž v oblibě - rychleji rostou.

Přestože plevel, je čekanka krásná i dobrá. Celé léto čeká, aby nám pomohla. Je úplně neškodná, při doporučeném dávkování ji můžeme užívat dlouhodobě. 

MÁTA PEPRNÁ

Tato bylina je snad nejpoužívanější - v celosvětovém měřítku.

Hlavní složkou máty je silice mentol, která ji dodává charakteristickou chuť i vůni. Vyvolává pocit chladu a mírně znecitlivuje. Proto je vhodné používat ji při kožních problémech - ekzémy, nejen vnitřně, ale je velice vhodnou přísadou do bylinných koupelí. Odstraňují se nepříjemné pocity svědění s podráždění.

Využití máty je však daleko rozsáhlejší, hlavně v oblasti trávicího systému. Čaj z několika lístečků máty působí blahodárně na trávení - šálek čerstvého čaje po jídle = balzám pro žaludek. Máta účinkuje při žaludečních křečích, pocitu plnosti, nadýmání, nevolnosti i zvracení.

Potká-li vás nepříjemnost jakou je bolest zubů či zánět dásní, sáhněte po mátě. Vyplachujte dutinu ústní, uleví se vám. Zároveň likviduje zápach z úst.

Rovněž mírní bolesti hlavy, migrénu, kašel, rýmu, ulevuje při střevní a žlučníkové kolice, pomáhá při neuralgiích a revmatických bolestech.

Mátu můžete použít  pro posílení srdce, nervů a při celkové slabosti.

Není vhodné užívat mátu samostatně delší dobu, vůbec ne při vysokém krevním tlaku. Dlouhodobé užívání samotné máty může vést k poruchám krevního obrazu, pocitům nevolnosti a křečím.

Pokud užíváme mátu ve spojení s jinými bylinkami je situace jiná - můžeme užívat dlouhodobě. Zvyšuje účinky lípy, s rozmarýnem zlepšuje tělesnou kondici, se saturejkou pomáhá při impotenci a frigiditě.

Máta ví - ve dvou se to lépe táhne.

LÉKOŘICE LYSÁ

Na pohled ne zrovna atraktivní bylina, pochází ze Středomoří, u nás roste na jižní Moravě. Patří mezi nejstarší a nejpoužívanější rostlinné drogy. Latinský název "Glycyrrhiza glabra" pochází z řečtiny-sladký, lepkavý kořen- a přesně vystihuje hlavní vlastnost lékořice. I u nás se ji říká "sladké dřevo". Mnozí ji znají pod názvem pendrek.

Sladkost lékořice je využívaná hlavně v potravinářství a farmaceutickém průmyslu - přísada některých průmyslově vyráběných léků.

Na samostatné krátkodobé užívání je vhodná při zácpě, při žaludečních a dvanácterníkových vředech, je účinná na kašel a zahleněné průdušky, chrapot. Samostatně se může používat při výskytu ledvinových kamenů a revmatismu.

Má i další dobré vlastnosti - posiluje činnost nadledvinek, chrání játra před otravami, snižuje tvorbu žaludeční kyseliny, upravuje metabolismus, pomáhá při tělesné slabosti a neuróze.

Dlouhodobě čistou lékořici není vhodné užívat ani zvyšovat její dávky, protože zadržuje moč a zvyšuje krevní tlak. Rovněž ji neužíváme při žlučníkových nemocech, v těhotenství a při kojení.

S lékořicí je dobrá pouze krátkodobá známost. Na dlouhodobý vážný vztah není tato dáma stavěná.  

TOPOL ČERNÝ

Krásný, vznosný strom nám ve své kůře a pupenech poskytuje látky, které pomáhají při léčbě zánětů, při horečce i bolesti. Topolový extrakt je vysoce účinný i při léčbě lymské boreliózy.

Topolové pupeny účinně tiší revmatické bolesti kloubů. Močopudnost a schopnost vylučovat z těla kyselinu močovou, ho předurčuje nejen k léčení dny a revmatismu, ale i k léčbě zánětů močových cest a prostaty - dezinfikuje a hojí.

Výluh z pupenu topolu značně tlumí svalové křeče, harmonizuje vegetativní nervstvo, zlepšuje činnost centrální nervové soustavy, optimalizuje kvalitu krve, řeší  EB virózy, mononukleózu, parazity, lymskou boreliózu.

Lymská borelióza je jednou z nemocí, které člověka hodně potrápí a navíc může zanechat trvalé zdravotní následky. Průmyslově vyráběné léky nelze užívat dlouhodobě na rozdíl od bylinných prostředků. Vynikající jsou zejména gemmoterapeutika a tady je na prvním místě právě topol. 

Topol je strom vysoký a vysoká je jeho účinnost nejenom v léčení ale i v prevenci.

 

 

 

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ
 

Krásně mohutná, dekorativní a obzvlášť pichlavá rostlina pocházející ze Středomoří, u nás volně neroste. Lze ji jako letničku pěstovat  na zahrádce či na poli. Ostropestřec je podobný bodláku, ale - není bodlák jako bodlák.

Léčivé účinky ostropestřce byly známé už v antice. Je to bylina s prokázanými účinky na tkáň jater a žlučníku. Výrazně zlepšuje látkovou výměnu a trávení.

Dříve se využívala celá rostlina, dnes plody - semena. Je vhodný pro vnitřní i vnější použití, jako preventivní prostředek i jako podpůrný prostředek při léčbě řady nemocí. Používá se při zánětu jater, cirhoze, žloutence, otravách léky. Zlepšuje funkci žlučníku, napravuje poruchy krevního oběhu, tonizuje cévy, upravuje nízký krevní tlak. Preventivně chrání játra před ztukovatěním.

Pomáhá při bolestech hlavy, migréně, závratích i depresi.

Používá se při léčení mononukleózy.

Využití výtažků z ostrpestřce je i u alergií - senná rýma, kopřivka, pomáhá při astmatických záchvatech, celkově posiluje organismus.

Podle nejnovějších výzkumů ostropestřec brání "zvrhnutí se" neškodného zvětšení prostaty do patologického stavu.

Hlavní hepatoprotektor - silymarin, který je v ostropestřci, chrání a léčí játra a je považován za bezpečný i  u těhotných, dětí a seniorů.

Pokud vás trápí nevolnost při cestování, vozte s sebou semínka ostropestřce - několik semínek rozkousejte a cestování bude hned veselejší.

LEUZEA - MARALÍ KOŘEN

Leuzea - maralí kořen, leuzea saflorová, parcha léčivá - je "doma" na jižní Sibiři, ale pěstuje se i u nás. Používá se celá rostlina, hlavně kořen, který svými účinky často předčí i kořen ženšenu.

Obsahuje inulin, flavonoidy, silice, třísloviny, steroly, provitamin A, vitamin C, minerály - vápník, draslík a fosfor.

Zlepšuje adaptaci na stres, působí antibioticky, snižuje hladinu cholesterolu, tuků a cukru v krvi, brání vzniku hypoglykemie.

Uvolňuje endorfiny = zlepšuje náladu, je účinná při deprasi a nervozitě.

Harmonizuje činnost žaludku, sleziny, tlustého střeva, jater a osrdečníku. Regeneruje jaterní tkáň, odstraňuje nechutenství a zlepšuje trávení.

Zlepšuje stav po mononukleóze a lymské borelióze, pomáhá při roztroušené skleróze, má pozitivní účinek na cysty, při nádorových onemocněních i při syndromu chronické únavy a při impotenci - psychického původu.

Díky obsahu sterolů funguje jako anabolikum, ale bez nežádoucích vedlejších účinků. 

Leuzea zlepšuje činnost mozku a centrální nervové soustavy, rychle se vstřebává a navrací tělu svěžest a vitalitu.

Účinně vyplavuje z těla toxiny, včetně alkoholu.

Traduje se, že je maralí kořen účinný na 14 nemocí. Každopádně pomáhá jelenům - maralům přežít zimu a zdravě se reprodukovat.

Pokud pracujete dlouho do noci, maralí čaj podpoří vaši bdělost a nenechá vás nad prací usnout.

PELYNĚK PRAVÝ

   

Na první pohled ne zrovna pěkná rostlina - nezajímavé květy i listy. Roste na nezajímavých, opuštěných místech - smetiště, rumoviště. Pelyněk ale nemůžeme posuzovat podle vzhledu či místa bydliště. Jeho pravá hodnota je schovaná pod nehezkým kabátkem - uvnitř rostliny.

Je to snad nejhořčejší bylina, která se ale díky svým léčivým účinkům používala již ve starém Egyptě a Řecku. Vysoký obsah hořčin pelyněk předurčuje k léčení žaludku a celého trávicího traktu. Pomáhá při bolestech břicha, střevní a žlučníkové kolice, nadýmání, křečích trávicího traktu, průjmu i nechutenství. Výrazně podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, pomáhá při nedostatečné činnosti žlučníku a dvanácterníku. Je účinný na střevní parazity. Jeho antimikrobní ochrana je velmi vysoká.

Pelyněk má využití i při léčení nachlazení, chřipky a zánětu průdušek.

Pozitivní účinky má při premenstruačním napětí a menstruačních bolestech.

Bez přerušení se smí pelyněk užívat dva týdny. Obsahuje toxický thujon, proto ho vůbec nesmí užívat těhotné a kojící ženy.

Lidových názvů má pelyněk několik, asi nejznámější je absint. Podle něj byl pojmenovaný alkoholický nápoj Absint - jeho pravidelné požívání vedlo k velice neblahým koncům, proto je jeho výroba zakázána. Nakonec - slovo absint pochází z řeckého apsinthion = to, co se nedá pít.

LAPACHO

Tento úctyhodný strom / úctyhodný svou výškou - 15-20 m, věkem - 600-700 let, krásným květem a především léčivými účinky / roste v Jižní Americe. V minulém století se povědomí o tomto téměř zázraku starých Inků dostalo i k nám. Jihoameričtí indiáni ho i dnes používají k léčení různých vnitřních i vnějších zánětů.

Lapacho má silné antibiotické účinky s působením proti bakteriím, virům a plísním. Můžeme ho používat k léčbě dýchacích cest - rýmou počínaje, přes kašel až po bronchitidu.

Účinný je při zánětech žaludku a trávicího traktu, při kožních zánětech a infekcích - akné, ekzémy...

Pomáhá při léčbě bércových vředů, oparů, ůčinkuje i na virus HIV.

Využívá se při prevenci, léčbě a doléčení některých druhů zhoubných nádorů, zpomaluje leukémii.

Indikace k užívání je při cukrovce, při léčení nervové soustavy, při hormonálních poruchách.

Posiluje imunitu, podporuje krvetvorbu. 

Proti bolesti i jako lék účinkuje při kloubním revmatismu.

U žen se úspěšně používá k prevenci i léčbě nepříjemných kvasinkových onemocnění.

Zpomaluje a zmírňuje Parkinsonovu chorobu a sklerózu.

Červené lapacho zbavuje tělo toxinů a těžkých kovů. Je vhodné k celkové detoxikaci.

Čaj má příjemné aroma i chuť a jeho účinky jsou stejné jak u teplého, tak u studeného nápoje.

VRBA BÍLÁ

Břehy našich potoků a řek lemuje v hojném počtu vrba bílá - smuteční. Tento strom i keř je další léčivou rostlinou i z hlediska farmacie. Z kůry vrby bílé pochází acylpyrin. Toto léčivo se dnes vyrábí synteticky, ale přírodní komplex působí vždy uceleněji, než jednotlivá extrahovaná látka.

Ve vrbové kůře je obsažený salicyl = látka tišící bolest, snižující teplotu, silně protizánětlivá. Tím je vrba předurčená k léčbě chřipky, revmatismu a dny, revmatické horečky i zánětu močového měchýře.

Jejich stahujících účinků se využívá při gynekologických potížích a při špatném trávení.

Posiluje a pročišťuje krev.

Je vynikajícím prostředkem proti střevním parazitům.

Jako podpůrný prostředek se používá vrba při onemocněních jater, ledvin a srdce.

Zevně můžeme použít vrbu jako přísadu do koupelí při kožních problémech, omrzlinách, hemeroidech. Při revmatických potížích můžeme do koupele přidat nejen vrbovou kůru, ale i listí.

Účinky vrby jsou značné, proto je vhodnější používat ji ve směsi s jinými bylinami.

Říká se ji smuteční, ale když nás zbaví potíží, budeme my veselejší.

VILCACORA - KOČIČÍ DRÁP

Celosvětově je známých asi 60 druhů této rostliny, ale pouze dva mají zdokumentované a uznané léčebné účinky. Oba druhy rostou v pralesích jihoamerického Peru. Z těchto dvou druhů je cennější  "Uncaria tomentosa", která roste ve vyšších polohách.

Vilcacora má imunostimulační, antioxidační, antimutagenní, protizánětlivé, antibakteriální a antivirové účinky. Nejvíce účinná je u onemocnění souvisejícími s imunitním systémem.

Předchází vzniku zhoubných novotvarů a taktéž je léčí, snižuje riziko srdečního infarktu a ischemické choroby srdeční i mozkové mrtvice = vilcacora zabraňuje vzniku trombů-krevních sraženin. Zlepšuje stav cév a paměť.

Je účinná při hormonálních poruchách u žen, při astmatu, artróze, cukrovce.

Chrání sliznice trávicího traktu, má skvělý vliv na peristaltiku střev a žlučových cest. Je doporučována při Cronově chorobě, divertikulitidě, žaludečních vředech, poruchách střevní mikroflóry, zácpě, plynatosti, hemeroidech i parazitech.

Doporučuje se i při jaterní cirhóze, při chronickém únavovém syndromu, borelióze, oparech a HIV.

Nebyly prokázány žádné nežádoucí vedlejší účinky, přesto se vilcacora nedoporučuje při vysokém krevním tlaku, dále těhotným a kojícím ženám, nemocným před či po transplantaci orgánů a dětem do 3 let.

PŘÍPRAVA / POUŽITÍ    Nejedná se o čaj, je to  o d v a r :  3 - 10 g kůry  (rovná - vrchovatá lžíce) zalijte 0,7 l studené vody a přiveďte k varu. Od počátku varu vařte na mírném ohni 20 min., odceďte. Odvar se pije vlažný, 3xdenně, hodinu před nebo hodinu po jídle.

V roce 1972 byla pitím odvaru ( 6 měsíců ) vyléčena rakovina plic v pokročilém stádiu. Potvrzeno lékaři.  Konvenční medicína si nevěděla rady - příroda ano!

PÝR PLAZIVÝ

Pýr je obtížný, nezničitelný plevel, který  nacházíme všude - na zahradách, polích, rumištích, podél cest... Přestože ho nemáme rádi jako plevel, zaslouží si naši pozornost i vděk, protože je to velmi účinný lék na mnoho potíží a nemocí.

Snad nejvíce se kořen o oddenky pýru využívají při revmatických onemocněních a dně. Velkou silou rozpouští i odolné usazeniny a to je nesmírná pomoc při dnešní kvalitě potravin, které obsahují hodně solí a dalších jedů končících v kloubech a zadržujících v těle vodu.

Díky odvodňujícím a močopudným účinkům pýr zbavuje organismus velkého množství nebezpečných toxinů i močoviny. Proto je účinný i při chorobách ledvin a močového ústrojí obecně. Pokud nás trápí ledvinové kameny, písek nebo časté záněty močového měchýře, je vhodné užívat tinkturu nebo čaj pravidelně a dlouhodobě.

Pýr nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky a může se užívat dlouhodobě i při tvorbě otoků a zadržování vody v těle.

Je známé, že většina bylin a bylinek má široké spektrum účinků. Ani pýr není jiný. Směle ho můžeme užívat, pokud máme hladinu cholesterolu v krvi nad zdravou hranici. Tady je víc než vhodné užívat pýr pravidelně delší dobu. Obdobné účinky má pýr u diabetu - snižuje hladinu cukru v krvi.

S užíváním pýru neprohloupíme, pokud máme trávicí obtíže, různé virózy, nachlazení, nebo jsme po léčbě antibiotiky či jinými chemickými látkami.

Ať užíváme pýr z jakéhokoli důvodu, třeba i jako prevenci různých nemocí či z důvodu pravidelné detoxikace, játra se pokaždé potěší - pýr jim dělá dobře.

Viditelně prospěšné je užívání pýru při kožních problémech - lupénka, akné, ekzém, trudovitost. Tady se můžeme s pýrem rozšoupnout. Uvaříme odvar ( 1 pol.lžíce sušeného pýru/kořen, oddenek/ do 2,5 dl studené vody, přivedeme k varu, vaříme 10 min., odcedíme ) a můžeme ho pít i použít jako pleťovou vodu. 

Pokud si připravíme odvaru trochu víc, nalijeme ho do koupele a - hurá do lázní!

ČESNEK MEDVĚDÍ

Pokud budeme pátrat v rostlinné říši po něčem, co je pro člověka nejzdravější, patrně to bude česnek. Česneku je více druhů, ale asi se nám v prvé řadě vybaví česnek kuchyňský  a česnek medvědí. Vybaví se nám i chuť a aroma, kterou mu dodávají obsažené silice. 

Česnek obsahuje organickou látku aliin a enzym alinázu. Společnými silami ničí téměř všechny mikroorganismy v lidském těle. 

Jemnější a účinnější je česnek medvědí. Jeho listy můžeme konzumovat na jaře (duben-květen) v čerstvém stavu. K sušení není vhodný, ztrácí účinnost, ale můžeme ho zamrazit.Čerstvý se využívá k výrobě tinktur, kde jsou účinné látky zachované.

Zdraví prospěšné jsou nejen výše zmiňované látky. Česnek obsahuje značné množství vit.C, A, B, selen, mangan, vápník, jód, dále flavonoidy, polysacharidy, saponiny.

Česnek působí dezinfekčně, protibakteriálně, protiplísňově, omezuje výskyt zlatého stafylokoka i candidy albicans. Reguluje střevní mikroflóru - udržuje ji v dobré kondici. V trávicím traktu působí i na funkci střev - při pravidelném užívání povzbudí líná a přecpaná střeva, účinkuje proti nadýmání, změkčuje stolici, vyhání střevní parazity.

Široký záběr účinnosti se projevuje i v kardiovaskulární oblasti. Podporuje srdeční činnost, čistí cévy, snižuje hladinu cholesterolu v krvi -je účinný proti kornatění tepen-, harmonizuje krevní tlak-vysoký sníží, nízky upraví-, podporuje lymfatický oběh. Užívání česneku je vhodné pro lidi s rizikem srdečního infarktu či embolií.

Již ve starověku se česnek požíval při rýmě a kašli. Při bolestech v krku, nachlazení, chřipce je vhodný česnek v kombinaci s medem.

Tato zelenina-pochutina-koření-lék pomáhá při oparech, bradavicích i hmyzím kousnutí.

Česnek detoxikuje organismus, podporuje obranyschopnost, výrazně zlepšuje mozkovou činnost, je účinný antioxidant. Poslední výzkumy ukazují, že výtažky z česneku chrání DNA před mutageny, které mají na svědomí vývojové vady a mnohá nádorová onemocnění.

Zdraví prospěšná je konzumace 1-3 stroužků česneku/den. Větší množství se nedoporučuje-značně dráždí vnitřní orgány, zejména žlučník.

Římští patriciové krmili česnekem otroky, sami česnekem opovrhovali. My to rozhodně nedělejme! Česnek je úctyhodný.

HŘEBÍČEK

Že známe a máme hřebíček, můžeme poděkovat španělským objevitelům-mořeplavcům, kteří ho ze své výpravy přivezli z Moluckých ostrovů do Evropy. V 16. století byl již všeobecně známý nejen jako koření, ale i jako léčebný prostředek. Hřebíček jak ho známe, je usušený kalich s poupětem hřebíkovce vonného. Má nasládlou chuť a výraznou vůni.

Jeho využití je nejen v gastronomii. Hřebíčkova silice obsahuje eugenol, který má značné znecitlivující a dezinfekční účinky. Těchto vlastností využívá jak léčitelství, tak stomatologie - tlumí citlivost zubního nervu. Lze ho tedy použít při bolestech zubů, dásní, paradentóze i aftech. K potírání se používá hřebíčkova tinktura nebo olejíček.

Vnitřně se hřebíček používá při potížích s trávicím traktem - podporuje vylučování trávicích enzymů = zlepšuje trávení i chuť k jídlu, uvolňuje křeče, pomáhá při zvracení. Je účinný proti střevním parazitům.

Při nemocech dýchacích cest má hřebíček uplatnění jako dezinfekce ve formě kloktadla nebo inhalace, napomáhá léčbě zánětu průdušek.

Zevně se hřebíček používá při revmatických a artritických potížích i při špatně se hojících ranách.

Celkově působí v organismu jako antioxidant.

Hřebíčkový výluh odpuzuje hmyz. Můžete ho použít při úklidu domácnosti, vytřít podlahu. Nebudou vás obtěžovat komáří, rozloučí se i nezvaní hosté - mravenci a provoníte si byt.

Do přírody se vybavte lahvičkou s rozprašovačem naplněnou hřebíčkovici - odpudíte klíšťata.

LICHOŘEŘIŠNICE VĚTŠÍ

Pravlastí této popínavé byliny je Jižní Amerika. Do Evropy byla dovezena z Peru v 17. století a pěstuje se i v našich končinách - jako letnička. 

Zpočátku se lichořeřišnice pěstovala jen jako okrasná rostlina, později našla využití v gastronomii - čerstvé listy jsou součástí salátů, drobně nakrájené se přidávají do polévek, tvarohových pomazánek, masových náplní...Je bohatým zdrojem vit.C.

Využití mají všechny části rostliny - nať a listy, květy i semena. Zelené a kvetoucí části lichořeřišnice sbíráme po celou vegetační dobu, semena na podzim.

Na jeji léčivé účinky, které jsou vědecky potvrzené, se přišlo náhodou, při dlouhodobém užívání.

V první řadě je lichořeřišnice účinná v urogenitální oblasti. Pro její širokospektrální antibiotické účinky se ji říká "urologický penicilin". Je účinná na stafylo i streptokoky, escherichii coli, salmonelu, proteus vulgaris a další. Nemá nežádoucí vedlejší účinky, lze ji užívat dlouhodobě. Trápí-li vás záněty močového měchýře, sáhněte po lichořeřišnici. Je účinná samostatně, nemusí se přidávat další byliny.

Rostlina má celkově posilující účinky na lidské tělo, funguje při zánětech v dýchacích cestách, podporuje chuť k jídlu, má mírně projímavé účinky.

Pomáhá proti vypadávání vlasů a podporuje jejich růst a kvalitu.

Při letním grilování můžete z jídla udělat přímo pastvu pro oči. Pestré květy lichořeřišnice použijte jako jedlou ozdobu pokrmů, součást bowlí i letních nápojů.

JALOVEC OBECNÝ

Obecně známý keř až strom s typickou vůní a modročernými bobulovitými plody.

Větvičky i plody - jalovčinky se používají v gastronomii k ochucování masa - hlavně zvěřiny, omáček i alkoholu - gin, borovička, jalovcová, finské pivo.

Jeho využití je nejen v gastronomické. Tato rostlina má značné léčivé účinky v různých oblastech. Obsahuje flavonoidy, třísloviny, silice, soli draslíku a vápníku, sacharidy i kyseliny. Léčivé síly jalovce využívali lidé již ve středověku. Má silné dezinfekční účinky a neprohloupíme, když několik jalovcových bobulek pomalu rozkoušeme - jednu po druhé.

Používá se při zánětech močového měchýře, tinktura z jalovcových pupenů podporuje činnost ledvin, napomáhá při rozpouštění močového písku. Je nutné dodržovat dávkování - při předávkování silně dráždí ledviny, zrychluje srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak. Užívání jalovce není vhodné při již existujícím onemocnění ledvin, zejména zánětu, rovněž v těhotenství a při kojení.

Jalovec má využití i v oblasti jater a žlučníku - stimuluje činnost jater, revitalizuje jaterní tkáň a napomáha při rekonvalescenci po jaterních nemocech.

V oblasti kardiovaskulární má využití při srdeční slabosti, normalizuje hladinu cholesterolu v krvi, čistí cévy a tím je chrání před kornatěním.

Při bolestech páteře, kloubním revmatismu, artritidě a dně je rovněž vhodné užívání jalovce. Je značně močopudný a zlepšuje látkovou výměnu v kloubech.

U žen upravuje nepravidelnou menstruaci.

Jalovec je účinný detoxikační prostředek, který ale není vhodné užívat dlouhodobě - ne déle, než 6 týdnů.

Ve 20.století rostl u nás jalovec takřka všude. Díky neuváženým zásahům člověka do přírody, patří jalovec v některých našich oblastech již k ohroženým druhům rostlinné říše.

Masáže Marien© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode